KURÁTOR UMĚNÍ / Současné kurátorské osobnosti / díl 1.

“Well, the curator has to be flexible. Sometimes he is the servant, sometimes the assistant, sometimes he gives artists ideas of how to present their work; in group shows he’s the coordinator, in thematic shows, the inventor. But the most important thing about curating is to do it with enthusiasm and love—with a little obsessiveness.” (Harald Szeemann) 

Od kurátora současného umění se dnes již neočekává pouhá péče o sbírky, umělecká díla a jejich prezentace publiku. Současný kurátor má mít jistou rozpoznávací schopnost a je nezbytné, aby zapojoval vlastní zkušenost (identifikoval sám sebe ve svém výstavním projektu), díky tomu má schopnost konstruovat nové metody, nové strategie, nové sítě... Kurátor vytváří koncepcí výběru a způsobem prezentace nějaký vlivný koncept nebo objevnou myšlenku, ale nesmí publikum zatěžovat pouhým osobním subjektivismem jako tvůrce-umělec, jeho interpretace má být intersubjektivní.

Budu-li mluvit o výstavě, často použiji i termín kurátorský projekt, který lépe odkazuje na celkovou práci současného progresivního kurátora. V kurátorském projektu se jednak propojuje  interpretace kurátora (jeho odůvodněný výběr uměleckých děl a jejich skladba v určitém kontextu), ale dalším důležitým aspektem je také kulturní a společensko-historický kontext. Skladbu kurátorského projektu lze připodobnit k syntaxi, neboť se skládá z trajektorie vztahů mezi umělcem, uměleckým dílem, kurátorským subjektem a širším socio-kulturním kontextem. Můžeme proto říci, že i současný kurátor (nejen umělec), který vytváří situace a dává umělecká díla do nového kontextu, ovlivňuje způsob myšlení ve světě umění.
 

NEJ KURÁTOŘI SOUČASNÉHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ

     nejzajímavější

          nejprogresivnější

               nejvlivnější              

                    inovativní, intersubjektivní, tvořiví...

A JEJICH KURÁTORSKÉ POČINY A STRATEGIE...

HANS ULRICH OBRIST (nar. 1968)
švýcarský kurátor, kritik a historik umění, působil mj. jako kurátor v Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris, od roku 2006 působí v Serpentine Gallery (Londýn) jako spoluředitel pro výstavy a programy
- mezioborový kurátorský přístup
- participační výstavní projekty
NEJ výstava Do it (Udělejte to) 
- stále pokračující projekt zahájený v roce 1993 v Paříži (exhibition in progress), obsahuje soubor naučných děl (participující umělci: Marina Abramović, Olafur Eliasson, Rirkrit Tiravanija, ...)
- Obrist zadal písemně pokyny umělcům (pozval 12 umělců, poslal pokyny, které později byly přeloženy do 9 různých jazyků a rozesílány mezinárodně jako kniha), v roce 2004 možnosti rozšířil z do it (museum), na do it (home), do it (outsite), ... 

Knihy: Brief History of Curating (Stručná historie kurátorství) - rozhovory s kurátory, průkopníky (Anna d’Harnoncourtová, Werner Hofmann, Jean Leering, FranzeMeyer, Seth Siegelaub, Walter Zanini, Johann Cladders, Lucy Lippardová, Walter Hopps, Pont Hultén a Harald Szeemann), popis vývoje v kurátorské profesi již od počátků nezávislého kurátorství v 60. a 70. letech a experimentální programy v institucích


KLAUS BIESENBACH (nar. 1967)
německý kurátor, ředitel MoMA PS1 v New Yorku a zakladatel Kunst Werke (Institut pro současné umění, zal. 1991) v Berlín
- kurátorský přístup má rukopis jeho aspektického způsobu života
- řídí se osobním vkusem, aktuálním děním v kultuře
NEJ výstava retrospektiva Mariny Abramović (2010)
NEJ výstava Any Ever - debut videoartisty Ryan Trecartin (2011)
výstava Zero Tolerance (2014) performance, video / téma politika, demonstrace apod.
aktuálně retrospektivní výstava BJÖRK, která slibovala průřez její tvorbou / skladatelka, zpěvačka a hudebnice, a spolupráci mezi odděleními MoMA, ale zcela nenaplněno

... další osobnosti současného kurátorství výtvraného umění viz díl 2.