Katarína Hládeková – Hory ju sužujú

12/12 2018 – 2/2 2019

galerie 2 Domu umění Ústí nad Labem

V tvorbě Kataríny Hládekové se setkáváme se zájmem o osobní příběhy, tradici i rodinná vyprávění, pracuje s archivním materiálem, který automaticky netlumočí, ale s nadhledem jej propojuje se současným světem a vytváří obrazy života ve společnosti. 
Výstava Kataríny Hládekové „Hory ju sužujú“ navazuje na autorčin dlouhodobý výzkumný projekt „Básnická zbierka“. Tento soubor výstavních projektů se ve formě vizuální poezie věnuje motivu domoviny, který Hládeková nazírá z různých úhlů pohledu. Pro výstavu „Hory ju sužujú“ zvolila osobní hledisko, vnitřní pohled, který doplní dosavadní výstavní projekty rozjímající nad krajinou.

Název výstavy „Hory ju sužujú“ odkazuje na zkušenost s krajinou, ale též na tradici zobrazování hor ve slovenské krajinomalbě. Současně je parafrází niterných pocitů jedné historické postavy – ženy, cizinky, o které Katarína Hládeková slýchávala a sama o ní aktuálně vypráví pomocí vizuálního jazyka. Využívá stylizovaných figurálních motivů a odkrývá specifický osud této ženy – Matreny Makovické, ženy Dušana Makovického (slovenského spisovatele, publicisty a lékaře Lva Nikolajeviče Tolstého, kterého byli oba velkými příznivci). Katarína Hládeková říká, že: „Motív hôr, inšpiračná stálica slovenskej kultúry, sa pod prizmou subjektívneho nahliadania mení v symbol nepokoja a tragédie daných neprijatím, vykorenením a nemožnosťou sa z tohto utrpenia vymaniť. Hory ju sužujú.“ Hládeková vizuálním vyprávěním poodkrývá osud ruské ženy, která přichází se svým mužem do jeho domoviny, kde si nerozumí s jeho rodinou, ani nezná místní zvyky, jazyk a tradice. Jen se nad ní jako nějaký přísný strážce zvedají všemocné hory.

Autorka využívá metaforického sdělení, které napomáhá odkrýt obraz osobní síly člověka a odkazuje na formované životní postoje, které se stávají součástí umělecké tvorby. Pro vlastní vyprávění nově konstruovaného vizuálního příběhu využívá různých médií a vytváří v galerii specifickou instalaci pomocí videozáznamu, deníku a velkoformátových akvarelů. Dvoustrana deníku babičky Kataríny Hládekové i rodinné vyprávění zachycené na videu přibližují jak vnitřní myšlenky, osobní vzpomínky, tak určité životní zkušenosti. Jednotlivé akvarely jsou pojaty jako střípky rozhovoru mezi Tolstým a Makovickým. Tlumené barvy a jemný dekor ruských ornamentů na velkoformátových akvarelech odkazují na pochmurný osud a původ Matreny Makovické. Zároveň je tato barevnost, laděná do šedé a modré, určitou protiváhou k tradici plných barev v obrazech nejvýznamnějšího slovenského krajináře Ľudovíta Fully.


Kurátorka: Adéla Machová 





Komentáře

Oblíbené příspěvky