Iluze designu

Dům umění Ústí nad Labem
15/2 – 17/3 2018

Vystavující: 
Pavlína AdáškováIlona DragoevaBarbora DvořákováZdeňka FuskováJan GrabowskiKristýna HoráčkováDaniel KinskýKateřina KobrlováTomáš KrejčíKateřina KučerováJakub NeufussKateřina Rydlová, Nikol RýdlováDavid SivýJitka TicháčkováKryštof VitnerIvana Zuskinová & Lenka Mlynarčíková & Matúš Opálka


Základním impulzem k výstavě Iluze designu byla jednoduchá otázka: Kde končí volné a kde začíná užité umění? Otázka, na niž velmi často hledají odpověď i samotní tvůrci. Oslovili jsme proto nejmladší generaci českých designérů, studenty ateliérů designu na českých vysokých školách s uměleckými programy, abychom z jejich tvorby následně vybrali ta díla, která stojí na oné pomyslné hranici mezi funkčním designem a volným uměním. Díla příliš osobitá na průmyslovou produkci, a přesto s určitou designovou vizí. Přihlásilo se více než pět desítek studentů ze šesti vysokých škol z celé České republiky. Výsledný výběr představuje průřez přístupy, postupy, formami i využívanými materiály. Výstava dává divákům možnost vytvořit si vlastní představu o současném art designu.
Citát od designéra Rona Arada, jenž jsme si vypůjčili jako úvodní motto k výstavě, odkazuje na kurátorský záměr. Výstava Iluze designu se nesnaží mapovat a analyzovat rozdíl mezi uměním a designem, chce být nestranným pozorovatelem současných tendencí. Aktuální výběr – tedy určitý „reprezentativní vzorek“, není omezen kategoriemi, ale zároveň upozaďuje průmyslový a produktový design. Výstava představuje díla, která experimentují s funkcí i materiály nebo vykazují konceptuální tendence využívající produkt jako tvůrčí prostředek nebo médium. V jednotlivých dílech může divák pozorovat jemné nuance a vzájemné prolínání hranice mezi designem a uměním.
Přestože si většina objektů, které jsou součástí výstavy, ponechává svoji formální provázanost s designovou tvorbou, jejich funkčnost je do značné míry potlačena na úkor formálnosti a jisté snahy o vizuální zaujetí potenciálního uživatele (například šperky, které jsou nenositelné, čajová konvička pověšená na stěně nebo svítidlo bez světelného zdroje jako interiérová socha ad.) Tento drobný posun ve výsledném díle tak dává objektům nový význam. U většiny vystavených děl je rovněž velmi důležitá komunikace a vytváření určitého vztahu (k divákovi nebo přímo k nositeli). Díla pracují s principem smyslového vnímání (jemné peří, zakoušení býti věcí – mopem) i myšlenkového prožívání (nebezpečně ostré sklo nebo naopak nano šperky mající vyvolat pocit bezpečí). V rámci proměňování funkce předmětu (objektu) dochází i k hledání nových řešení s využitím experimetování, recyklace nebo nových technologií, například nově vyvinutý produkt v projektu s názvem 2, zvukový objekt Instrument nebo interaktivní mísa Dotkni se. Tato díla pracují s motivem zážitku a se zkušeností jakou je zakoušení nových věcí.
Kurátorky výstavy:
Adéla Machová & Dana Zikmundová









Komentáře

Oblíbené příspěvky